Huawei Ascend G300 v praxi, díl 1.

Jsou to již tři týdny, co jsem si pořídil svůj první telefon s Androidem - Huawei Ascend G300. V dnešním článku bych se rád zmínil o výhodách a nevýhodách tohoto modelu a potažmo i Androidu jako takového. Vše je samozřejmě bráno z mého pohledu. Podrobnou recenzi si můžete přečíst například zde, tento článek se tak nesnaží být recenzí, ale raději bych se v něm zmínil o svých prvních zkušenostech s tímto telefonem. Článek je rozdělen na více dílů.

a) Displej a celková konstrukce

Jak už jsem se zmínil v prvním článku, vybral jsem si černou variantu tohoto telefonu, osobně se mi líbí více. Tento model má 4 palcový TFT IPS displej, který je chráněn Corning Gorilla Glass a uživatel se tak nemusí bát poškrábání displeje. Osobně tak nosím telefon bez obalu v kapse. Na displeji jdou vidět docela dost otisky prstů, to ale prý do jisté míry řeší ochranná fólie, nad jejíž koupí se rozmýšlím.

Nevýhodou tohoto displeje je pak špatná čitelnost na sluníčku, ale srovnám-li ji s čitelností displeje Nokie C5, kterou jsem doposud používal, pak musím říct, že Huawei je na tom o něco lépe. Samozřejmě čitelnost se zlepší při zvýšení jasu displeje, proto mám nastaveno automatické nastavení jasu, která se upravuje na základě okolního osvětlení.

Celkově však hodnotím displej velice dobře. Rozlišení, barevné podání  a velikost displeje jsou v ideálním poměru. Mobil se dobře ovládá, ač mám docela velké prsty. Ovládání telefonu považuji za intuitivní a hned jsem si na něj zvykl.

Když jsem si v roce 2010 chtěl koupit svůj první telefon s Androidem, tak se mi při zkoušení různých modelů stávalo, že mě mobily "neposlouchaly", např. jsem se snažil kliknout prstem na určitou ikonu, tak mobil zaznamenal kliknutí na ikonu pod nebo nad danou ikonou, což mě nakonec od koupě odradilo a koupil jsem si tehdy mobil klasické konstrukce - Nokii C5. Od té chvíle (podzim 2010) jsem nedržel žádný chytrý mobil v ruce až do května tohoto roku, kdy jsem v prodejně Vodafone zkoušel právě tento Huawei.

Nevím jestli se od té doby zlepšila ovladatelnost Androidu, nebo to bylo menším displejem tehdejších modelů nebo něčím jiným, ale musím říct, že Huawei se mi o 100% lépe ovládá, než modely, které jsem v roce 2010 vyzkoušel (nejvíce jsem tehdy zkoušel LG Optimus One).

Celkovou konstrukci hodnotím také povětšinou dobře, jedinou výtkou tak je asi jen to, že mobil v některých místech jemně "vrže", čehož si při běžné práci uživatel pravděpodobně ani nevšimne. Je to daň za nízkou cenu, se kterou se ale dá žít, a která ani nevadí. Navíc si myslím, že velká část mobilů také začne dříve či později vrzat.

Rozměry a váhu telefonu hodnotím také veskrze dobře. Místem se neplýtvalo, senzorová tlačítka jsou ideálně velká, stejně tak jsou na tom i rozměry. Mobil se tak ideálně vleze do kapsy u kalhot a díky Corning Gorilla Glass není potřeba mít nějaké ochranné pouzdro, samozřejmě ale v dané kapse nic dalšího nenosím.
Další výhodou modelu je signalizační dioda, která mě upozorní na zmeškané události - od zmeškaného hovoru či sms, přes nepřečtené emaily až po nepřečtené chat zprávy.

Plusy/Mínusy

+ kvalitní displej s Corning Gorilla Glass, podání barev a rozměry displeje i celého telefonu
+ signalizační dioda
-  horší čitelnost displeje na sluníčku, "vrzání" na některých místech

b) Nainstalované aplikace a jejich kvalita

Seznam výrobcem nainstalovaných aplikací si můžete přečíst v předešlém článku, tedy zde. Dnes bych se rád zmínil o svých zkušenostech s používáním těchto aplikací, cílem této části tedy není celkový popis aplikace jako takové, ale spíše informovat o mých zkušenostech s používáním. V dalším článku se pak zmíním o aplikacích, které jsem si doinstaloval.

1) Obchod Play - jedná se o jednu z nejdůležitějších aplikací, které jsou v telefonu. Jak jistě víte, slouží k instalaci aplikací. Aplikace se snadno používá, je rychlá a přehledná. Nainstalování dané aplikace je otázkou několika jednoduchých kroků - vyhledání aplikace, kliknutí na tlačítko Instalovat a odsouhlasení požadavku aplikace k přístupu k určitým službám telefonu. Pokud máte rychlé připojení na Internet a znáte jméno požadované aplikace, pak je instalace otázkou minuty či dvou (záleží na velikosti aplikace a rychlostí připojení).

Pokud jméno aplikace neznáte, lze procházet různými kategoriemi programů, které jsou navíc rozděleny na placené a neplacené. Další možností je procházet aplikacemi, které pro Vás vybral Vodafone či Google (Výběr redakce a Naše tipy). Na titulní stránce aplikace se pak ve spodní části stránky nachází i "rychlé" tipy na dalších 10 aplikací, které se časem mění.

Instalace aplikací je tedy velmi jednoduchá a rychlá, zvládne ji tak každý i bez návodu, stačí mít zcela základní informace o Androidu získané z recenzí či jiných článků případně z ukázkových videí.

Další dobrou funkcionalitou je možnost přístupu do webového obchodu s aplikacemi i přes klasický počítač. Zde si můžete po přihlášení ke svému účtu vyhledat patřičné aplikace a kliknutím na tlačítko "Instalovat" si nastavit telefon tak, ať Vám zcela automaticky a sám dané aplikace nainstaluje, jakmile bude připojen na Internet.

Bohužel nelze tyto aplikace z webového obchodu stáhnout do počítače a následně je pomocí kabelu přesunout do telefonu a nainstalovat je. Toto je tak jedinou nevýhodou celého systému distribuce aplikací pomocí obchodu Google Play.

Výhodou oproti konkurenčnímu iOS a Windows Phone je fakt, že aplikace můžete stahovat a instalovat i z jiných míst, než je Google Play, např. Total Commander není v době psaní tohoto článku dostupný v Google Play, ale musíte jej stáhnout z domovských stránek výrobce (šedá tabulka v půli stránky). Tento krok ale není doporučován, je standardně zakázaný a musí se v nastavení telefonu povolit možnost instalace aplikací z jiných zdrojů.

Nevýhodou pak je, že si nemůžete navolit u jednotlivých aplikací, zda chcete či nechcete být informováni o dostupnosti případných aktualizací. V telefonu bylo totiž mnoho aplikací předinstalováno, kdy některé vůbec nepoužívám (např. klient Facebooku, který chce při potvrzení aktualizace po uživateli přístup k adresáři a podobně vysoké oprávnění) a čas od času chtějí aktualizovat. Nakonec jsem to vyřešil alespoň tak, že tyto notifikace ignoruji a aktualizuji jen používané aplikace. Škoda, že nejdou předinstalované aplikace odinstalovat.

2) GMail a emailový klient

Každý den začínám tím, že si zkontroluji nové nepřečtené emaily ve svém GMail účtu.Opět se jedná o velmi intuitivní aplikaci, která se dobře ovládá a je přehledná. Pomocí této aplikace lze samozřejmě i odesílat emaily, zakládat koncepty, procházet štítky (Doporučená pošta, prioritní pošta, s hvězdičkou, spam, koncepty...), vyhledávat v poště, označovat emaily jako spam, jako prioritní poštu, měnit štítky a podobně. Samozřejmě se všechny činnosti synchronizují, např. pokud smažete určitou poštu pomocí mobilní aplikace, tak se vám smaže i v GMailu.

Samozřejmě i u těchto dvou aplikací fungují moc pěkně notifikace při příchodu nové zprávy, tak jako u ostatních aplikací. Stačí tak mít povolený přístup na Internet a nikdy nezmeškáte žádný email.

Nevýhodou pak je, že pro jiné účty než od GMailu (např. od Seznamu...) musíte použít jiného klienta. Ten je také předinstalován v telefonu, ale osobně se mi už tolik nelíbí, je sice intuitivní a podobně, ale už jsem u něj nepřišel na způsob, jak nějakou poštu označit jako spam.

Pokud chcete klienta, který umí jako GMail, tak i jiné emailové služby, pak je jediným řešením použít jiného klienta, kterého si stáhnete z Google Play.

3) RSS čtečka - Google Reader

Další činností, kterou s telefonem dělám po přečtení emailů je zkontrolování nových RSS. Aplikace od Google - Google Reader k tomu ideální, podmínkou však je, že musíte používat stejnojmennou webovou službu Google. Používání aplikace je opravdu snadné a rychlé. Aplikace zobrazí na jedné stránce všechny nepřečtené RSS, zajímavé si hned přečtu a ostatní nakonec pomocí tlačítka označím za přečtené, čímž se již nebudou standardně zobrazovat. Samozřejmě lze pročítat i pouze RSS z určitého zdroje, či si RSS označovat hvězdičkou za účelem např. pozdějšího přečtení.

Aplikace umožňuje i přidávání RSS kanálů, ze kterých si přejete odebírat RSS zprávy, a to buď přímým zadáním RSS odkazu zdroje či návrhy od Google. Opět platí, že cokoli uděláte pomocí této mobilní aplikace, projeví se i ve webové aplikaci.

U této aplikace jsem nezaznamenal žádné negativa, někomu může jen vadit anglická lokalizace. Jinak se jedná o velmi dobrou aplikaci, která ušetří spoustu času.

4) Internetový prohlížeč

Jedná se o poměrně dobrou aplikaci, pomocí které může uživatel procházet klasické webové stránky, a to jak v klasické verzi, tak i ve verzi mobilní. Samozřejmě podporuje i klasické funkce, jako stahování, více oken otevřených najednou, zoom a podobně. Procházení Internetu je tak bezproblémové.

Co mě však zarazilo a poněkud zklamalo je fakt, že se nejedná o Chrome, nelze tak načíst záložky a další součásti z klasického Google Chrome do tohoto prohlížeče. Další věc, která mě zarazila je, že při surfování se mi neustále zobrazovali dvě tlačítka pro zoom, což není zrovna praktické.

Nakonec jsem si nainstaloval Operu, která je pro mne lepší. Nezbývá, než počkat na příchod nového systému - Ice Cream Sandwich, kde již bude možno používat Google Chrome.

V příštím díle článku se zmíním o zbývajících aplikacích, které používám, a to jak o těch předinstalovaných, tak i dalších, které jsem si stáhl z Google Play.