a) Začátky
Až do vydání KDE 4.0 jsem byl vždy KDEčkář, leč "kvality" této nové verze KDE mě dohnaly až k tomu, že jsem několik měsíců používal GNOME, na které jsem si postupně zvykal. Ke KDE jsem se na pár dní vrátil u Mandrivy 2009, která obsahuje KDE 4.1.3, které se mi ale stejně nezamlouvalo a já tak vzhlížel k blížící se verzi 4.2.
Verzi 4.2 jsem měl možnost poprvé "ochutnat" tuším ve verzi RC 1, které Mandriva nabízela pouze v Cookeru a já tak nejprve "ostrouhal". Až díky Peťošovi z českého fora Mandrivy, který vytvořil balíčky i pro Mandrivu 2009 jsem se dostal k KDE 4.2, zatím v RC verzi .
Tato verze byla již na lepší úrovni a u této verze jsem také setrval v té době nejdelší čas a také jsem ji používal i asi dva týdny jako hlavní prostředí. Vše se však zkomplikovalo přechodem na stabilní verzi 4.2, kterou "ubalil" opět Peťoš, protože jsem postupoval špatně a výsledné KDE nebylo moc použitelné a já na něj opět zanevřel (na to KDE samozřejmě).
Vše se změnilo až před pár dny, kdy jsem se naštval a všechny balíčky z KDE z počítače "vyházel" a nahrál si KDE 4.2 od lidiček z kde.org, které vytvořilo balíčky pro Mandrivu, Mandriva sama má své vlastní balíčky stále jen pro Cooker a "jejich" KDE 4.2 bude představeno oficiálně až v Mandrivě 2009.1, která vyjde v dubnu tohoto roku.
Ještě před pár dny jsem tak používal GNOME, které bylo již řádně vyladěné a o přechodu zpět na KDE jsem nechtěl ani slyšet, leč člověk míní a život mění. Jednoho dne jsem zjistil, že mi nefungují některé GTK aplikace a rozhodl jsem se, že GNOME přeinstaluji, což jsem neměl dělat, protože mi už teď nejde nainstalovat.
Stála tedy přede mnou otázka, KDE 4.2 nebo XFCE 4.4.3. Nejprve jsem vyzkoušel XFCE, které se hodně podobá právě GNOME, leč mě v některých aspektech nezaujalo a já se tak po dlouhé době vrátil opět k KDE, přesněji k KDE 4.2.
b) Současnost
Nejprve jsem byl zděšen novou filozofií fungování nového KDE 4 a novějšího co se fungování plochy týče. Vše je widget a to i ikona na ploše. Osobně jsem byl, ještě z dob Windows, zvyklý vše dělat na ploše, jenže to se v KDE 4 těžce dělá, protože ikony na její ploše nemají standardní kontextovou nabídku, ale jen tu, kterou mají všechny další widgety. Navíc plocha se kompletně chová jinak než v KDE 3.5 či v jiných prostředích.
Ve verzi 4.2 však byla přidána možnost přepnutí plochy na standardní plochu, na takovou, jakou známe z dřívějších verzí. Takto jsem i nové KDE používal. Až předevčírem jsem náhodou narazil na screenshot KDE 4.2, který ve mě nahlodal myšlenku přepnutí své plochy zpátky na tu novou.
c) Můj současný desktop
Konečně se dostáváme k tomu, proč jsem začal psát tento článek - rád bych se pochlubil se svým novým vzhledem desktopu(jedná se zatím pouze o RC 1 verzi :D ) a budu rád, když mi ho rozumně ohodnotíte. Na novém vzhledu jsem pracoval přibližně dva dny, samozřejmně ne celé, vždy hodinku až dvě , samozřejmně zkušenější uživatel KDE 4.2 by jej zvádl v lepším čase ;-) .
Myšlenka vzhledu je asi taková - Na ploše, jako takové, by neměla být ani jedna ikonka, pouze Widgety. Ikonky jsou pěkně naskládány do panelů(což je Widget), což jednak lahodí lidskému oku, aspoň tedy mému, a jednak toto dělá i pořádek na ploše. Na ploše je pak více místa pro Widgety.
Základní informace o vzhledu:
KDE 4.2 (z kde.org)
motiv plochy: Svista (dostupné přímo přes průvodce v KDE 4.2)
tapeta: default_Blue (dostupné přímo přes průvodce v KDE 4.2)
Ikony jsou rozděleny do třech skupin(panelů):
- pracovní - levý
- zábava - prostřední
- důležité adresáře - pravý
Na plochu jsem umístil obligátní poznámky a analogové hodiny, které jsou součástí Google Gadgets, které jsou standardní výbavou KDE 4.2. V rámci urychlení jsem si přepnul defaultního správce souborů z Dolphina na Thunara 1.0, který je výchozím pro XFCE.
Co se panelů týče, nakonec jsem se rozhodl, že je ponechám stále viditelné bez možnosti překrytí oknem, což sice zmenší použitelné místo pro všechny aplikace a okna, na druhou stranu už se mi nestane, abych jel s myší do hlavního menu aplikace a místo, abych klikl na dané menu, tak klikl na ikonku na panelu, protože se panel ihned zobrazil.
Osobně bych uvítal, kdyby se panel zobrazil, až po nějaké, třeba 2 sekundové nečinnosti myši v dané části plochy, popřípadě kdyby se panel ukázal až po najetí myši do dané oblasti a po zmáčknutí prostředního tlačítka myši.
Při práci s panely jsem si všiml ještě jedné jejich špatné vlastnosti - nepřišel jsem na způsob, jak daný panel přemístit na jiné místo na ploše. Jestli někdo ví, jak na to, tak budu rád, když se podělí o tuto informaci v diskuzi pod tímto článkem, za což dotyčnému předem děkuji.
d) Závěrem
Ač bych to ještě před pár dny ani náhodou neřekl, tak dnes již ano, nové KDE 4.2 je již zcela dobře použitelné. Také jsem přišel na chuť filozofii KDE, co se fungování plochy týče.
Snad se někdo mým vzhledem inspiruje, což je hlavním účelem tohoto oddechového článku, za dobře míněné rady budu rád.
Žádné komentáře:
Okomentovat